Naši lidé v Kaddáfího Libyi : nejen o zbraních, semtexu a Lockerbie
Chci si vypůjčit
Afghánistánu se po sérii neúspěšných britských tažení v minulém a předminulém století přezdívá hřbitov metropolí. Účastí na kontroverzních velmocenských operacích dobových spojenců se zde v posledních čtyřech dekádách angažuje také Praha. V první den sovětské okupace Afghánistánu roku 1979 byl z československého exilu
do prezidentského paláce v Kábulu Moskvou dosazen komunistický předák Babrak Karmal. Po sovětském stažení a ovládnutí země militantními islámskými skupinami, které se ve své době těšily podpoře Washingtonu, okupovaly po 11. září hřbitov metropolí zase Spojené státy spolu s Velkou Británií. Do čela Afghánistánu dosadily amerického občana Hamída Karzajího. To, co začalo jako válka proti Al-Káidě, se ale rychle změnilo v permanentní válku proti pastevcům a vesničanům, kteří nechápou důvod přítomnosti cizích vojsk v jejich zemi a odmítají se s tím smířit. Praha vysílá naše vojáky do Afghánistánu od roku 2002 a celkově se jich zde v několika turnusech vystřídalo sedm tisíc. Praktický efekt celé této „křížové výpravy“, jak ji předvídavě hned týden po 11. září nazval americký prezident Bush, zůstává přinejmenším sporný. Svět dnes není bezpečnější a ani Afghánistán se stabilizovanou a prosperující zemí nestal.
… celý popis
Uloženo v:
Podrobná bibliografie
-
Hlavní autor
-
Miroslav Belica, 1952-
-
Typ dokumentu
- Knihy
-
Fyzický popis
- 317 stran, 16 nečíslovaných stran obrazových příloh : ilustrace (převážně barevné), portréty ; 22 cm
-
Vydáno
-
Praha :
Epocha,
2018
-
Vydání
- Druhé, doplněné vydání
-
Témata
-
Bibliografie
- Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
-
ISBN
- 978-80-7557-132-8
