Česká interpunkce v evropských dějinách: reflexe, nauky, teorie
Chci si vypůjčit
Interpunkce je v naší písemné kultuře něčím samozřejmým. Její používání ale není zcela jednoduché. Existují interpunkční pravidla, která lze chápat jako specifickou formu jazykové analýzy: pracuje se s jazykovými kategoriemi jako text a věta, ale ve hře jsou i jevy jako hlavní a vedlejší věty, souřadnost… Pravidla a teorie, o
které se opírají, se v čase i prostoru různí. Tato kniha popisuje dějiny a vývoj české teorie interpunkce v evropském kontextu od 16. století do dnešních dnů. Dominantním východiskem je antická nauka pěstovaná v rámci rétoriky a tradovaná v latinské vzdělanosti středověku, reflektovány jsou také vlivy jiných jazykových kultur, vliv latinské kultury raného novověku a zejména pak německé jazykové kultury v 18. a 19. století. Procházíme tedy zásady psaní teček, čárek, virgulí, středníků, dvojteček a dalších značek od první gramatiky češtiny až po poslední Pravidla českého pravopisu a jejich výklady se zřetelem k souvislostem dobové vzdělanosti a kultury. Zvláštní pozornost je věnována vývoji pojmových a terminologických základů, především tradičnímu rétorickému konceptu periody, který byl postupně nahrazen moderním konceptem věty. Kniha je příspěvek k dějinám lingvistiky, ale také k dějinám kultury. Interpunkce je tu konkrétním příkladem transferu vědomostí a forem mezi evropskými kulturami.
… celý popis
Uloženo v:
Podrobná bibliografie
-
Hlavní autor
-
Karsten Rinas, 1969-
-
Další autoři
-
Ondřej Koupil, 1972-
Viktor Tichák, 1990-
Marie Krappmann, 1977-
-
Typ dokumentu
- Knihy
-
Fyzický popis
- 303 stran ; 22 cm
-
Vydáno
-
Praha :
Akropolis,
2023
-
Vydání
- Vydání první
-
Témata
-
Bibliografie
- Obsahuje bibliografii, bibliografické odkazy a rejstřík
-
ISBN
- 978-80-7470-490-1
